Vývoj modelové epochy

Modelová železnice je zmenšením a ztvárněním skutečné železnice a jejího okolí.

Zpočátku se modely vyráběly po domácku, ale poměrně brzy se výroba modelů stala součástí výrobního programu řady firem.

 Přehled epoch modelových řad v České republice, značení dle NEM 805CZ stav 1.1.2009

  • epocha I. do roku 1921
  • epocha II. od 1921 do 1945
  • epocha III. od 1945 do 1968
  • epocha IV. od 1968-1992
  • epocha V. od 1993.

Je nutné podotknout, že jednotlivé epochy od sebe nejsou ostře odděleny, ale pozvolně se mezi sebou prolínají. Pro jemnější rozdělení časových období lze pak epochy rozdělovat na jednotlivé periody pro zachycení méně významných změn v drážním provozu a barevném značení atd. Periody se značí malými písmeny dle posloupnosti od prvního písmene abecedy "a". - Epochy v ostatních Evropských zemích (a ne pouze těchto) se také do jisté míry, ne zcela překrývají, z důvodu vývoje dané země.

Ovládací elektronika

  • elektronika řídící pohyb lokomotiv po kolejišti
  • elektronika pro přehazování výhybek, semaforů, zvedání závor, svícení v domech a ostatní
  • digitální řídicí systémy

Elektronika řídící pohyb lokomotiv po kolejišti

Všechny lokomotivy jsou vybaveny jako hnací jednotkou malým cca 12V motorkem na stejnosměrný nebo střídavý proud.

Sběrač proudu umístěný mezi nápravami kol

Jako příklad pohonu střídavým proudem lze uvést kolejiště typu M firmy Märklin, která používá sběrač proudu umístěný mezi nápravami kol. Lokomotiva na stejnosměrný proud v sobě nemá žadný vypínač - její pohyb je řízen proudem v kolejích. V kolejích je proud pouze tehdy, pokud ho tam pustíme. Lokomotivy jsou tedy řízeny tím, že do koleje pouštíme proud. V lokomotivě, která má nejméně 2 vodivá kolečka (jedno pro +, druhé pro -), je z těchto koleček uvnitř lokomotivy proud sbírají kartáčky (vodivé proužky plechu), které proud vedou až k motorku, který hřídelí pohybuje kolečky a lokomotiva jede.

Směr pohybu lokomotivy je ovlivňován polaritou elektrického proudu. V lokomotivě může být elektrický proud využíván např. i ke svícení malých [LED] jako světel. Proud je do kolejnic pouštěn ze zdroje, kterým bývá transformátor, kde lze regulovat a měnit polaritu u stejnosměrného elektrického proudu. Změna polarity slouží ke změně směru jízdy lokomotiv. Změna plynulá - elektrické napětí se začne snižovat na 0V, poté se zase začne zpět zvyšovat, ale v opačné polaritě. Snižování a zvyšování napětí v koleji imituje reálný pohyb vlaku - vlak se nezastaví na místě, ale brzdí postupně. Lepší výsledky ovládání vlaku v poslední době vykazuje způsob přejatý z digitálního řízení a to pulzní regulace. U ní je napětí trvale 12V, rychlost se reguluje elektronicky frekvencí dávek plného napětí. Dosahuje se tak mnohem lepší simulace jízdy nízkými rychlostmi.

Elektronika ostatní

Ostatní elektronika slouží např. k přehazování výhybek (každá výhybka má v sobě cívku), imitace pouličního osvětlení, zvedání závor, ovládání světelných nebo mechanických semaforů atd.

Ve většíně případů je používán střídavý proud.

U střídavého proudu v transformátoru nelze regulovat napětí.

Digitální řídicí systémy

S příchodem miniaturních elektronických součástek a jednočipových procesorů za minimální cenu se do řízení modelové železnice začala prosazovat digitalizace. Princip digitálního řízení spočívá v přenosu povelů jednotlivým vozidlům (a též příslušenství) pomocí kódů, které jsou přidány jako střídavá složka do napájecího napětí. Řídicí systém je tvořen centrální řídici jednotkou, která přijímá povely od ručních ovladačů a případně i od jiných vstupních zařízení (například PC), dále zesilovače signálu, vedení k vozidlům a příslušenství (2 kolejnice) a jednotlivých vozidel a ovládaného příslušenství, které jsou vybaveny tzv. dekodéry. Signály z řídicí jednotky jsou zásílány všem přijímajícím zařízením současně. Aby zařízení reagovalo pouze na signály, které jsou mu určeny, má přidělenu tzv. adresu, každé zařízení má jinou. Protože při provozu na kolejích dochází k rušení, řídicí jednotka periodicky opakuje všem zařízením všechny aktuálně platné povely tak, aby je zařízení v případě špatného příjmu mohla přijmout co nejdříve.

Výhody oproti standardnímu (analogovému řízení):

  • Možnost provozovat více modelů na kolejišti bez nutnosti oddělovat vozidla izolovanými úseky
  • Zjednodušení kabeláže kolejiště - stačí principiálně pouze 2 vodiče, v praxi se odděluje ovládání modelů a příslušenství
  • Možnost použití počítače jako ovládacího panelu
  • Pokročilé ovládání modelů jako například jízda na přípřeži, nezávislé ovládání světel, rozpřahování přímo lokomotivou
  • Možnost naprogramování realistického chování modelu (pomalé zrychlování a zpomalování, přesně regulovaný režim pomalé jízdy)

Nevýhody:

  • Dražší investice do systému
  • Každý model je třeba vybavit dekodérem
  • Větší nároky na dobré elektrické vlastnosti modelu (odrušení, sběr proudu)

Standardizace: Jedním z nejrozšířenějších systémů se stal DCC standardizovaný americkou asociací NMRA. Prodávané modely nyní zpravidla obsahují buď rovnou DCC dekodér, nebo jsou vybaveny jedním z konektorů podle norem NMRA.

 

zdroj : wikipedie.cz